Mastodon

Asijský účet za ekonomický zázrak. Zaplatil by tohle náš Hobitín?

Asijský účet za ekonomický zázrak. Zaplatil by tohle náš Hobitín?

Čím dál častěji kolem sebe slyším, že Česko je Hobitín a Evropa by si v mnohém měla vzít příklad z Asie. Řada asijských států zažívá ekonomický i technologický boom. Za několik desítek let se dostaly ze dna mezi nejbohatší země světa a vypadá to, že jejich růst ještě nedosáhl vrcholu. Evropa mezitím stagnuje, dusí se  pod regulacemi a její firmy mizí z žebříčků největších podniků na světě. Už méně se ale mluví o tom, jakou cenu asijské země musely za rychlý růst zaplatit.

Čínská lidová republika

Krátce po smrti Mao Ce-tunga byla Čína na dně. Patřila mezi deset procent nejchudších zemí na světě. Obchod s okolním světem byl vzhledem k velikosti státu zanedbatelný. Po experimentech s Velkým skokem a velkou kulturní revolucí neexistovalo v Číně soukromé podnikání a ekonomiku pevně držela v rukou komunistická strana se svými pětiletkami.

Není divu, že nikomu nepřišlo zajímavé v zemi pořádně investovat až do příchodu reformátora Teng Siao-pchinga (1976 až 1990). Ten začal sešněrovanou ekonomiku uvolňovat. Čínu otevřel světu s výhodnou nabídkou levné pracovní síly a nízkou mírou regulací. Z asijské země se během několika desítek let stala obří světová továrna, což nakoplo její růst až do současnosti, kdy Peking může soupeřit s ostatními světovými velmocemi. V historii jsme nebyli svědky tak rychlého ekonomického růstu, jaký ukázala Čína.

Ale za jakou cenu?